Brazilské jiu-jitsu

Brazilské džiu-džicu je bojové umění zaměřené na grappling, zejména na boj na zemi. Cvičenec BJJ se snaží přenést souboj co nejrychleji na zem a tam protivníka pomocí pák (tlak proti kloubu) a škrcení donutit vzdát se (zaklepat nebo zařvat). Narozdíl od juda nebo zápasu nejde o to, držet soupeře co nejdéle v určité pozici (např. na lopatkách nebo znehybněného), ale nasadit mu škrcení nebo páku, ze které se nedokáže dostat a která bude tak bolestivá, že se vzdá.

Zápas obvykle začíná v postoji, takže je nutné dostat se se soupeřem na zem a to tak, aby byl aplikant brazilského jiu-jitsu ve výhodnější pozici. K tomu slouží takedowny, hody a nebo páky, kterými je možné "naskočit" na stojícího soupeře a shodit ho tak na zem už téměř zpracovaného (například flying armbar, flying omoplata nebo flying triangle choke).

Pokud bude chtít soupeř vstát (např. v MMA, protože raději bojuje v postoji), je třeba mu v tom zabránit. Pokud bude také znalý brazilského jiu-jitsu, pokusí se vybojovat si výhodnější pozici, ze které bude mít šanci nasadit nějakou páku nebo škrcení on. Začínají lidské šachy: na každý útok existuje protiútok, a proti němu další protiútok, nebo i pojistka, aby nebyl použitelný.

Pozicí v brazilian jiu jitsu existuje celá řada. Mount je například dominantní pozice, při níž bojovník sedí na svém soupeři. Ten, pokud něco umí, neleží rovně, ale s nohama pokrčenýma za ním. Z mountu je možné ležícímu nasadit například páky na ruku jménem americana nebo arm bar. Další dobrou pozicí je guard, při němž má praktikant BJJ klečícího soupeře mezi nohama. Aby mu zabránil v útěku, může je za jeho zády spojit a vytvořit closed guard (taky full guard), nebo je může nechat tak (open guard). Z guardu je možné nasadit například známý triangle choke (do češtiny často překládáno jako triangl) nebo gogoplata. Kromě těchto naprosto klasických pozic existuje hrozná spousta dalších pozic, jako je:

Ten s horší pozicí se tu svou potom snaží vylepšit. Pokud je například někdo zamknutý v guardu, mohl by se pokusit jen tak vstát a hodit se svým ležícím soupeřem. Jenže ten by ho pak mohl jednoduše chytit za nohy, zatáhnout a oba převrátit, takže by skončil v mountu, ještě lepší pozici. Chytřejší by tedy pro člověka v guardu bylo zaútočit na třísla svého věznitele loktem, způsobit mu bolest a pokusit se rychle sám přelézt do mountu. Pokud to nejde, je možné zatlačit jednou rukou na solar plexus ležícího, druhou na jeho slabiny, a tak se od něj odlačit.

Pokud je jeden z protivníků v mountu, může ho ten druhý vymostovat - pomocí svých boků se s ním překulí na bok a dostane se tak nahoru (i když jen do guardu). Mostování se samozřejmě lze bránit. Pokud se to nepovede a první z bojovníků má toho druhého v guardu a chce zpátky do mountu, může použít half butterfly guard, aby ho zase přetočil dolů.

Druhý je tedy zase dole. Tentokrát si může lehnout na bok, zatlačit do nohy soupeře a svou nohou ji omotat - získá tak halfguard. A tak dále a tak dále... Mezi tím vším si samozřejmě budou navzájem nasazovat nejrůznější škrcení a páky a unikat z nich...

Tréning BJJ

Tréning začíná zahřátím těla a dynamickým protažením. Následují cviky, které se používají v rámci některých technik, nebo zlepšují pohybové schopnosti žáků, například kotrmelce, judo kotouly, hvězdy, stojky a další speciální cviky. Následuje výuka technik, nejrůznější drilly (student například několik minut v kuse nasazuje tu samou páku pokaždé na jinou stranu, dokud nemá pohyb úplně zažitý) a různé druhy sparingu, kde si může vše vyzkoušet - plný sparing, sparring z kolen (není nutný takedown), řízený souboj (jeden začíná nahoře a má vyhrát na submision, druhý dole a má udělat sweep, tedy dostat se do lepší pozice) nebo sparing, kde každý udělá jeden tah a pak čeká na reakci svého soupeře. Celý tréning pak může být zakončen nějakým posilovacím cvičením.

Brazilské jiu-jitsu v MMA

Klasické BJJ se cvičí v kimonu, za které se dá tahat a dokonce s ním škrtit. MMA zápasníci většinou pro boj na zemi také trénují jiu-jitsu, ale bez kimona. Navíc v klasickém džiu-džitsu jsou údery zakázány, zatímco v MMA je možné na zemi dál rozdávat rány pěstí (ground and pound), kopy, lokty a dokonce i kolena. Groundfighter si tedy musí dávat pozor na úderu, může je ale také použít na navolnění před nasazením páky, nebo soupeře ubít, aniž by se ho pokusil donutit vzdát.

Jiní zápasníci se raději pokoušejí zůstat v postoji (browl and sprowl), protože například více preferují thajský box, nicméně i tak mají natrénovány alespoň základy brazilian jiu-jitsu, kdyby jim jejich obrana proti shození nevyšla.

Brazilské jiu-jitsu v Krav maga a sebeobraně obecně

Praktikanti Krav maga se snaží souboji na zemi vyhnout, protože je to na ulici velice nebezpečné - útočník může mít kamarády, kteří vám, zatímco se tam válíte po betonu, několikrát dupnou na hlavu. Grappling se tedy trénuje, kdyby to náhodou nevyšlo, ale nepreferuje se. Dále jelikož na ulici neexistují pravidla, trénují se v sebeobranných systémech jako je KM techniky mnohdy vylepšené. Klasické mostování z BJJ lze například doplnit zatlačením prstů do protivníkových očí - dá se tak kontrolovat mnohem lépe. Dále je klidně možné kousat, drápat, rozdávat čelíčka, zařvat soupeři do ucha, strčit mu do pusy prst a zatáhnout, chytit do za koule nebo ohryzek, a podobně. Proto přestože praktikanti Krav maga nemají v kontrolovaném zápase s džiu-džitsisty šanci, díky natrénovaným špinavým technikám mohou na ulici zvítězit.

Multivitamíny a vitamíny pro lepší zdraví